Dítě se naučí chodit, mluvit, pracovat s předměty a počítat a psát prostřednictvím své vlastní tvořivosti, nikoli proto, že jej to dospělí naučí. Dospělý je na cestě vzděláním pouze průvodcem, rádcem a oporou. Aby dokázal dítěti pomoci s tím, co v danou chvíli chce dělat, musí se naučit vnímat signály jeho potřeb. Nehodnotí, neznámkuje, vede ruku a mysl. Filozofii přístupu k vzdělávání dětí, kterou známe pod pojmem Montessori pedagogika, vytvořila na začátku 20. století Maria Montessori, italská pedagožka, lékařka a vědkyně. Díky vědeckému přístupu dnes po sto letech výzkumu a ověřování víme, jaké jsou vývojové potřeby dětství. Víme, proč nejmenší děti tak rády opakují stejnou věc stále dokola, víme v jakém období a proč potřebují rovnat kostky od největší po nejmenší a víme také, že debata nad pravidly hry je pro školáky důležitější, než samotná hra. Nová řada příruček pro mateřské školy a předškolní zařízení vznikla v průběhu desítek let práce s dětmi. Jejím cílem je pomoci všem pedagogům předškolního vzdělávání zvýšit dětem pomocí nové kultury výchovy vědomí jejich vlastní hodnoty a připravit je na dnešní svět. První díl obsahuje cvičení z oblasti praktického života zahrnující péči o vlastní osobu a smyslové výchovy, jako je poznávání rozměrů, barev, rozvoj hmatu, sluchu a dalších smyslů, poznávání forem a tvarů a další.